Jovarama

Důležité dokumenty

° O prodeji štěněte by měla být sepsána kupní smlouva, která do budoucna chrání jak chovatele, tak kupce.
Tato smlouva musí obsahovat všechny základní údaje o transakci a přesný popis "předmětu prodeje".
To znamená, že ve smlouvě by měly být uvedeny všechny údaje o štěněti, jeho tetovací číslo, plemeno, pohlaví, stáří, uvedení případných vad, na které byl kupec majitelem upozorněn předem a které ovlivnily cenu zvířete.
Dále by mělo být uvedeno, zda je pes zdravý, očkovaný, odčervený a podobně.
Podle občanského zákoníku platí na koupené zvíře šestitýdenní záruka, během této doby lze reklamovat u chovatele zatajené nebo skryté vady, o kterých nebyla ve smlouvě zmínka a které byly zjištěny až po příjezdu domů nebo po návštěvě u veterinárního lékaře.

° Dalším důležitým dokladem, který byste měli obdržet od chovatele, je očkovací průkaz zvířete, kde je uvedeno datum narození, očkování a odčervení.

° Jestliže máte čistokrevného psa s oběma rodiči schválenými do chovu, je dalším dokladem průkaz původu, bez kterého se pes nemůže zúčastnit výstav ani být zapojen do chovu.
Příslušnost k rodokmenu zaručuje tetování do ucha nebo na vnitřní stranu stehna. Toto vytetované číslo je shodné s číslem v plemenné knize.

° Jestliže jsou vyřízeny všechny formality, nic nebrání tomu, aby si nový chovatel štěně odvezl domů.
Původní majitel by vám měl předat dvou až třídenní dávku stravy, na kterou bylo štěně doposud zvyklé, eventuelně i kus podložky nebo deky z původního pelíšku, aby mělo pocit, že není tak úplně samo a v cizím prostředí.
Nový majitel by si měl pro psa jet vybaven přepravkou nebo něčím jiným, co by zabezpečilo pejska během přepravy. Připravte se na možnost, že štěňátku bude z jízdy autem trochu nevolno.

Výchova štěňátka

Předpokládejme, že již máte za sebou alespoň první noc po příchodu vašeho štěňátka domů.
Teď pro vás oba nastává rozhodující období, kdy vznikají potřebné vazby mezi vámi a vaším štěnětem. Od této chvíle je odkázáno pouze na vás, nahrazujete mu nyní jeho matku i sourozence. Buďte vstřícní, trpěliví, štěňátko se u vás musí cítit bezpečně.
Přivykání na nové prostředí mu může trvat několik dnů až týdnů. Ale pozor, s výchovou, alespoň toho základního jako jsou hygienické návyky, musíte začít včas.
Výchova štěněte je velká odpovědnost a řada chyb se dá později jen těžko napravit. Štěně se dá poměrně snadno formovat, proto neváhejte začít hned. Snažte se o přátelský přístup.
Štěňátko při výcviku hodně chvalte, klidně přehánějte a při dobře provedeném cviku „jásejte". Štěňátka reagují především na tón hlasu a intonaci. Nebojte se ze sebe „udělat blázna" před ostatními, vaše štěňátko to ocení.

Čistotnost

Jako první na řadu musí přijít čistotnost.
Většinou se udržování čistoty štěně naučí během jednoho měsíce. Musíte psa vycvičit, kde se má vyprazdňovat. Snažte se štěně důsledně odvádět na stejné místo k tomu určené.
Pro usnadnění můžete pejska naučit povel k tomuto určený např. „loužička". Tento povel pejskovi opakujte tak dlouho, dokud jej opravdu neprovede. Když ano, hodně chvalte např. „Hodnej, loužička, tak je hodnej." Do budoucna vám bude stačit říct povel „loužička" a pejsek bude přesně vědět, co se po něm žádá.
Vykonání potřeby můžete čekat hned ráno po probuzení, deset až dvacet minut po jídle či pití, po každém zdřímnutí a večer před spaním. Zpočátku jej netrestejte, když se to nepodaří, ale důsledně ho pochvalte, když mu to vyjde - štěně to brzy začne brát na vědomí. Po, řekněme týdnu, by štěně mělo dobře vědět co a jak, jestliže i přesto vykoná potřebu tam, kde nemá, vyhubujte mu např. „nesmíš, fuj" a odneste ho ven, kde mu opět zopakujte „tady loužička". Jestliže potíže přetrvávají, namočte štěněti čumák do loužičky, kterou provedlo doma a ne venku a to opět spolu s povelem „nesmíš" (eventuelně ho plácněte přes zadek) a opět ho zaveďte do místa, kde má povoleno potřebu vykonávat.
Časem štěně pochopí, co se po něm požaduje a mělo by si samo zakňučet u dveří (nebo dát jinak vědět) a „říci", že chce ven.

Povel „Pusť!"

Již od začátku učte své štěně odevzdávat hračky (a další věci), které kouše, na povel "pusť".
Můžete mu také (k jeho nelibosti) krátce stisknout pysky proti zubům, až hračku pustí. Je možné, že budete muset tento proces párkrát zopakovat, než zjistí, že je lepší hračku odevzdat dobrovolně.
Pokud si na vás dovolí zavrčet nebo dokonce zatnout zoubky do vaší ruky, musíte mu dát OKAMŽITĚ najevo autoritu, třeba tím, že jej chytíte za kůži na krku a zatřepete s ním, nebo že jej plácnete přes zadek.

Ne!

Chcete-li štěněti něco natrvalo zakázat, například pokud máte v bytě místnost kam ho nechcete pouštět, řekněte vždy když zamíří tím směrem "Nesmíš!" nebo "Ne!".
Pro povel si ZVOLTE JEDNO SLOVO. Psí slovník je omezený, tak zbytečně „neplýtvejte" dvěma výrazy na jeden povel. Pamatujte si, že štěně nemá vyvinutou slovní zásobu a i přesto, že se časem naučí vnímat význam více slov, reaguje především na tón vašeho hlasu než na to, co říkáte.
Takže ostré "Ne!" bude určitě účinnější než téměř prosebné "Alíčku to nesmíš.".

Jak rozmazlit jorkšíra?

Jorkšírský teriér je pes, kterého je možné rozmazlit opravdu velmi snadno.
Proto je nutné i tuto kouzelnou hračku od začátku usměrňujte v jejím chování. Od malinka jej zvykejte na to, že musí být doma někdy sám.
Velké množství nových majitelů udělá tu chybu, že si po přinesení štěňátka domů vezme dovolenou a je s ním neustále doma. Jorkšír je velmi společenský a rychle tomu přivykne. Zůstane-li potom doma sám, špatně to snáší a vydrží celé hodiny naříkat.
Jorkšírský teriér je rovněž velmi statečný a nebojácný. Beze strachu si dovolí i na mnohem větší psy. Ale POZOR - Toto se stalo mnohým jorkům osudným.

Yorkshire Terrier

Home

Select a Design: